Neustále plánuji návštěvu lomu Leštinka, na kterém jsem byl naposledy před několika lety. Když v tom mi přijde do pošty pozvánka na test suchých trilaminátových obleků Agama. Neváhám spojit příjemné s užitečným a domlouvám akci a jedeme tedy ve dvou.
Přijedeme na místo a dokonce ani nezabloudíme.
Na místě nás již z dálky vítá stojan s hrozivě z hlediska velikosti vypadajícím trilaminátovými obleky. Hlásíme se u provozovatele a necháme si naplnit lahve a jdeme se nahlásit na test. Jsou nám přiděleny velikost a necháme si o těchto oblecích udělat krátkou přednášku. Následně zjišťujeme malý problém spočívající v tom, že nedisponujeme na místě podoblekem. Toto operativně řešíme mikinami a tepláky. Bohužel se toto řešení neukázalo být dostatečným. Bylo nám sice nabízeno řešení ve formě slivovice, ale toto jsme s ohledem na „ranní“ hodinu s díky odmítli. Musím dodat, že po ponoru bych slivovici díky tepelné nepohodě během ponoru uvítal, ale již nebyla k dispozici.

Pod dohledem „statného ošetřovatele“ dostáváme informace o „záludnostech zalézání do pytlů“. Již se ani nepamatuji, kdy jsem měl na sobě kšandy. Zjišťujeme, že v celkem chladném počasí se oblek navléká absolutně bez problémů a zip umístěný vpředu je velice jednoduché za pomoci asistenta zapnout. Bylo mi sděleno, že se to obejde bez pomoci, ale s ohledem na to, abychom nezpůsobili oblekům újmu, jsme to nezkoušeli. Manžety sedí přesvědčivě, i když vzbuzují pocit, že se dají lehce poškodit. Jsme ujišťování o tom, že manžety vydrží opravdu hodně. Přes počáteční ostych a snahu být vůči manžetě co nejšetrnější se uživatel velice rychle „otrká“ a začne si s manžetami tykat.
Navlékáme věci a jdeme do vody. Ještě jednou se ujišťuji o tom, zda oblek nelze jednoduše poškodit. Jsem ujištěn, že oblek vydrží opravdu hodně. Začínám tomu i věřit.

Provedeme kontrolu výstroje a šup do vody. Ihned pociťuji nepohodu vyplývající z absence kvalitního podobleku. Oblek mě obepíná a vznikající záhyby tlačí na holou kůži. Hle, tepláky jsou vyhrnuty. To bude asi zima. Nemýlil jsem se, byla. Ale abych nepředbíhal událostem.
Provádíme poslední kontrolu, domlouváme si délku a trasu ponoru a zanořujeme se. Chybějící podoblek začíná být opravdovým „problémem“. Tlak vody je nekompromisní a vzniklé záhyby nedávají zapomenout na absenci podobleku. Dle instrukcí provádíme veškeré potřebné operace vytvářením komfortu připouštěným vzduchem do obleku a zkoušíme si nastavit ventil suchého obleku na správnou „hodnotu“. Co se týče pokusů si porozumět s nastavováním, raději bych je nekomentoval, protože mě laborování přestalo po chvíli bavit, a ventil zůstal v podstatě v poloze „otevřeno“. Již v tu chvíli mi v hlavě běhala myšlenka na to, zda-li mě bude tento typ obleku omezovat při fotografování, tedy při činnosti, které jsem pod vodou propadl. Až potkáte pod vodou „šílence“, který se točí kolem do kola kolem plastového pouzdra, dělá stojky a obdobné hovadiny, tak to budu muset být já. Další pozicí je pozice „obouručního supermana“, když se ženu za něčím, co nestíhám dohonit. Ale zpět k testu. Ovládání ventilů je zcela bezproblémové včetně vyvažování. Vcelku jsem byl překvapen celkovým komfortem. Oblek uživatele neomezuje a v porovnání s např. polosuchým oblekem 2x6,5 mm dává člověku možnosti více vychutnat ponor. Podotýkám však, že je podmínku mít opravdu kvalitní podoblek. Bez jakýchkoli problémů plaveme v tandemu jako obvykle. Jelikož se dostavuje zima, domlouváme se na ukončení ponoru. Ponor dokončujeme bez problémů. Když vylézáme z vody, začínáme si uvědomovat čí dál více pohodu tohoto obleku. V obleku se dá setrvat delší čas i na suchu obzvláště za počasí, které na Leštince vládlo. Z obleků se nám v celku nechce. Na suchu si začínám uvědomovat to, že mě lom připravil o nějaké teplo. Moje ctěné pozadí bylo prochladlé tak, že jsem tomu nechtěl ani věřit. Zde je nutno znovu podotknout, že do těchto obleků bych nikomu nedoporučil chodit do studené vody bez něčeho, co mu zachová tepelnou pohodu. Chlad působí postupně a je velice zrádný. Chvíli diskutujeme o životnosti materiálu a o případných opravách a jsme ujišťování, že materiál je opravdu kvalitní a opravy je velmi jednoduché realizovat včetně výměny jednotlivých dílů.
Následně nadhazuji návrh na ještě jeden test, tentokráte zaměřený na komfort při fotografování. Následně se domlouváme na druhý den s ohledem na počasí a naše prochladlá těla.
Cestou diskutujeme o oblecích a shodujeme se na tom, že tyto obleky jsou opravdu zdařilé. Materiál je kvalitní, dobře se oblékají a svlékají, dá se v nich setrvat delší čas i na suchu např. s rozepnutým zipem v tepelné pohodě. Nespornou výhodou je fakt, že tělo zůstane suché, nepočítáme-li pot, který necháme v prostoru obleku během ponoru. Odpadá nepříjemné oblékání mokrého obleku, které může být za špatného počasí velmi nepříjemné. Další argumentem jsou i pozitivní aspekty co se týče zdraví. Ten, kdo se potápí často ve studené vodě či má problémy s nachlazením jistých partií, je pro něho tento oblek jako stvořený. Test suchých trilaminátových obleků Agama na nás zapůsobil velice příjemně. Příjemná byla i cena testovacích obleků ve výši 15 tis. Kč. Cena lákala k tomu, aby člověk neodolal. Cena nového obleku je o cca 10 tis. Kč vyšší. To již je pro některé cena k zamyšlení. Tedy i pro mě, pokud vezmu poměr počtu ponorů ve studené vodě s ohledem k ceně obleku.

Pokud máte nějaké zkušenosti s obleky Agama a chcete nám je sdělit, pište na adresu agama@scubadiving.cz.