Nebezpeční živočichové Rudého moře: Trnuchy
V Rudém moři nejčastěji spatříte Trnuchu modroskvrnnou (Taeniura lymma). Občas se můžete setkat i s většími druhy trnuch jako například Trnuchu jemenskou (Pastinachus sephen) nebo Trnuchou tmavou (Taeniura meyeni). Trnuchy patří do čeledi Dasyatidae (Trnuchovití). Jsou příbuzní s ostatními parybami - rejnoky a také žraloky. Trnuchy se vyskytují v tropických pobřežních vodách. Pro trnuchy je typický pohyb připomínající let pomocí velkých prsních “křídel”. Trn, který vyrůstá na ocasu připomínajícím bič, obsahuje jed. Jako ostatní rejnoci jsou trnuchy živorodí, vrhají pět až deset mladých. Trnuchy se živí zejména měkkýši a korýši, příležitostně malými rybami. Vzhledem k tomu, že mají oči umístěné nahoře na těle a ústa vespod, svou kořist nevidí a proto užívají čich a elektroreceptory podobně jako žraloci. Trnuchy obvykle nejsou agresivní. Pokud se cítí ohrožené, obvykle odplují pryč. Pokud na ně zaútočí predátor nebo na ně stoupnete, švihnou ocasem a bodnou jedovým trnem. Trn se po takovém útoku obvykle ulomí a naroste trnuše znovu. Člověku způsobí takové bodnutí velmi bolestivé zranění, krvácení a otok způsobený jedem. Hrozí pozdější bakteriální infekce, způsobená částmi trnu, které zůstaly v ráně. Zranění trnuchou jsou životu nebezpečná pouze zřídka. Může dojít k poškození tepny a následné smrti. První pomoc Vzhledem k tomu, že zranění trnuchou je velmi bolestivé, zraněný bude potřebovat léky pro tišení bolesti. Je třeba vyčistit zranění čistou vodou, horká voda pomůže rozptýlit jed. Dále je třeba zastavit krvácení, případně poskytnout základní první pomoc. Je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Nejčastěji se můžete setkat s: Taeniura lymma – Trnucha modroskvrnná (Forsskål, 1775) |
Čeleď |
Dasyatidae (stingrays, trnuchovití) |
Řád |
Batoidei (rays, rejnoci) |
Podtřída |
Elasmobranchii (sharks and rays, příčnoústí) |
Max. velikost |
30.0 cm |
Životní prostředí |
moře, útesy; hloubka – do 20 m |
Podnebí |
tropické |
Rozšíření |
Indický oceán: Rudé moře a východní Afrika až po Šalamounovy ostrovy, severně po jižní Japonsko, jižně po severní Austrálii. |
Morfologie |
Na oválném těle má velké světle modré skvrny, podél ocasu modré pruhy. Přední část těla je oblá, angulární; tělo s široce zaoblenými vnějšími rohy („křídly“), zužující se silný ocas dlouhý necelý dvojnásobek délky těla, pokud je nepoškozený, se širokou spodní ocasní rýhou až po špičku ocasu. Tělo bez velkých ostnů, ale s drobnými plochými zubovitými výrůstky podél středové části hřbetu (v dospělosti). Obvykle jeden středně velký osten na ocase. Hřbet zelenohnědý až žlutý, olivově zelený nebo načervenalý, břišní strana bílá. |
Biologie |
Zdržuje se v okolí korálových útesů. Během přílivu migruje ve skupinách do mělčích písčitých oblastí, aby se nasytil měkkýši, červi, krevetami a kraby; za odlivu se rozptýlí a vyhledává skrýše v jeskyních a pod převisy. Občas je možno spatřit jej zahrabaného v písku. Vejcoživorodý. Maximální délka okolo 70 cm. |
Nebezpečí |
jedovatý |
28.09.2006 0:00:00
ScubaDiving.cz
|