36 mýtů o fyziologii potápění

Na Apríla může být dezinfomace vtipná, ale v potápění je nutné znát pravdu. Bohužel i v potápění se šíří různé mýty a dezinformace: proto zde předkládáme 36 pravděpodobně nejrozšířenějších mýtů a slátanin o potápěčské fyziologii společně s jejich uvedením na pravou míru. Tyto mýty se točí kolem plynů, tepla a zimy, ponoru, tělesné zdatnosti, správné výživy a dekomprese. Uvidíte, kolik z nich budete "znát" právě Vy?

 mýty o dekompresi

1. Poločasy
Jsou poločasy abstraktní teoretické hodnoty, které se pokoušejí o znázornění obsahu dusíku v těle, nebo skutečně existují? Jsou to skutečné hodnoty, a to nejen pro dusík. Množství látek, jako např. kysličník uhelnatý, léky či alkohol vstupují do těla a tělo opouští v měřitelných časových jednotkách nazývaných poločasy. Např. novocain má krátký poločas, účinkuje rychle a rychle také přestává působit. Poločas Valia je delší (asi 24 hodin) a jeho v těle působnost je tedy delší. Velmi dlouhý poločas má kysličník uhelnatý a tělo se ho tedy obtížně zbavuje. Léčba kyslíkem v dekompresní komoře je používána při otravě kysličníkem uhelnatým právě proto, že snižuje jeho poločas. V potápění bylo experimentálně prokázáno, že dusík vstupuje do těla a opouští tělo podle svého poločasu.
  

2. Bublinky
Když se po ponoru formují v těle bublinky, formují se v tkáních a vstupují pak do krevního oběhu? Pravděpodobně nikoliv. Ačkoli jsou bublinky malé, jsou příliš velké na to, aby fyzicky prošly skrze cévní stěny.
  

3. Pomalé tkáně
Tuk je pomalá tkáň - je to snad proto, že není příliš cévnatý?  Vůbec ne. Tuk je protkán množstvím cév, aby byl zásobárnou energie během odpočinku a cvičení. V každém novém kilogramu tuku vám vyrostou přibližně 3 kilometry cév. Tuk je pomalou tkání z důvodu rozpustnosti plynu. Má vysokou rozpustnost plynu a je tedy schopen pojmout velké množství dusíku a trvá dlouho než absorbuje a vydá všechen dusík. Jedná se o vlastnost tuku a nezáleží na tom, do jaké míry je či není ta která tkáň zásobována krví.
  

4.  Tabulky
Zastaralý, avšak stále běžný mýtus: Jaké riziko výskytu dekompresní nemoci obsahují tabulky Námořnictva Spojených států? Pokud jsou standardní dekompresní tabulky námořnictva Spojených států pro vzduch správně používány, neobsahují pětiprocentní riziko dekompresní nemoci. Toto riziko je asi 0,1 procenta - velmi malé riziko.

 mýty kolem ponorů

5.  "Zatopit si do neoprenu"
Oblečete na sebe všechnu výbavu, hupnete do vody a najedenou si potřebujete odskočit někam úplně jinam - je to všechno jen "ve vaší hlavě"? Vůbec ne. Tato potřeba vzniká na základě několika fyziologických mechanismů a stává se silnější, čím je voda studenější. Také není pravda to, že když strčíte ruku spící osoby do sklenice vody, že se tato nutně počůrá (ale ve jménu vědy to vždy stojí za pokus).
  

6. Potápěcí reflex
Dítě přežije 30 minut pod ledovou vodou - může za to potápěcí reflex? Umožňuje potápěcí reflex zadržet déle dech pod vodou? Chrání mozek před nízkým množstvím kyslíku? Ani jedno není pravda. Ačkoli potápěcí reflex chrání mořské savce před hypoxií, nesnižuje lidské požadavky na vzduch ani nezvětšuje čas, který je schopen člověk vydržet bez dechu. Přežití člověka po topení se ve velmi studené vodě je zapříčiněno chladem nikoli potápěcím reflexem. Potápěcí reflex v lidském těle primárně chrání před chladem - snižuje tep srdce a omezuje tok krve do nohou a rukou.
  

7. Ztráta vědomí na mělčině
Možná jste četli, že termín "shallow water blackout" (ztráta vědomí na mělčině) znamená kolaps z dlouhého zadržení dechu z důvodu snížené hladiny kyslíku v krvi. Ale výraz "shallow water blackout"  byl původně v roce 1944 užit Barlowem a MacIntoshem pro něco docela jiného - mdlobu způsobenou zadržením oxidu uhličitého. Britští potápěči za 2. světové války užívali uzavřený kyslíkový oběh a ztráceli okamžitě a bez jakéhokoli varování vědomí. Královské námořnictvo to označilo za "shallow water blackout", protože kyslíkové přístroje se díky vysokému obsahu kyslíku v dýchané směsi mohly užívat pouze v mělké vodě. Většina zaznamenaných případů nebyla z takové hloubky, aby mohlo jít o otravu kyslíkem, což bylo do té doby považováno za pravděpodobnou příčinu. Problém zmizel, až když došlo k vylepšení pohlcovačů oxidu uhličitého. Ačkoli měl tento termín již zaběhlý význam, později byl použit pro bezvědomí z nedostatku kyslíku (hypoxie) během potápění na nádech, zvláště předcházenému velkou hyperventilací. Smíchání významů pojmů přešlo do běžného užití.
  

8. Valsalva (nebo valsalvův) manévr
Možná vás někdo učil, že Valsalvův manévr je technika, jíž se vyrovnává tlak v uchu. Je popsána jako dýchání proti zavřeným ústům se stlačeným a uzavřeným nosem. To žene vzduch z úst skrze eustachovu trubici do středního ucha a zvyšuje tlak uvnitř ušního bubínku, aby se tento tlak vyrovnal s vnějším tlakem vody. Avšak je zřejmě nesprávné to nazývat Valsalvovým manévrem.
 
Valsalva manévr se nazývá podle Antonio Maria Valsalvy (1666-1723), italského anatoma. Technika původně popsaná Valsalvou spočívala v silovém výdechu proti uzavřené hlasivkové štěrbině uzavřením hlasivek jakoby při kašli. Tato technika nevyrovná tlak v uších. Nyní jsou obě tyto techniky běžně nazývány Valsalvovým manévrem. Je možné, že Anglický lékař Joseph Toynbee (1815-1866) vyvinul manévr vydechování proti zavřenému nosu a ústům. Aby však byl zmatek dovršen, Toynbee vyvinul odlišnou, jemnější metodu vyrovnání, kterou nazýváme Toynbeeovou a která spočívá v polykání s nosem a ústy uzavřenými.

 mýty o teple

9. Potné žlázy
Kdo má víc potných žláz - ženy či muži. Ani jedni. Je populární zkazkou, že muži jich mají více. Ačkoli muži často vypadají, že jich mají více,  anatomické studie dokazují, že ženy jich mají zrovna tolik.
  

10. Pocení
Pokud se muži víc potí v teple, znamená to, že jim není takové teplo, jako ženám? Obvykle ne. Vypařování potu je důležitější než samotné pocení. Mnoho mužů se potí víc, než kolik se může vypařit. Výhodou nepotících se žen je naopak to, že jim zůstane v těle více tekutin.
  

11. Náchylnost k stresu z vedra
Jsou ženy či muži náchylnější podléhat stresu z vedra? Ženy nejsou náchylnější podléhat zátěži z vedra více než muži i když se náhodou tolik nepotí. Ženy mají kromě pocení i pár jiných efektivních chladících mechanismů. Dřívější studie porovnávaly nepříliš tělesně zdatnou ženu se zdatným mužem a dospěly k falešným závěrům, které často přetrvávají. Nejhůře jsou na tom tlustí, velcí muži - s červeným obličejem, zpocení a funící.

potápěči
Foto: ScubaDiving.cz
Pozn. překladatele: Typický potápěčský výlet

 mýty o chladu

12. Zima a dekompresní nemoc
Způsobuje potápění ve studené voda větší náchylnost k dekompresní nemoci? Ne. Ale i ano. Zima snižuje schopnost těla vstřebávat a vysycovat  dusík. Pokud vaše tělo zůstane stejně chladné po celou dobu ponoru, tak se riziko dekompresní nemoci nemusí zvýšit. Avšak potápěč, který začíná ponor teplý či rovnou rozpálený, se může více nasytit dusíkem než pokud by vlezl do vody trochu studenější. Když ke konci ponoru vychladne, vysycování dusíku se zpomalí a potápěč se zbavuje dusíku poměrně pomaleji. Tak se může zvýšit riziko nemoci z dekomprese.
  

13. Příznaky podchlazení
Jaké jsou příznaky podchlazeni? Klepání se, studené ruce, studené  nohy, modré rty, slabost, cvakání zubů, mizerný pocit a zima, ztuhlé prsty, snížená obratnost? Není to ani jeden z nich. Vnitřní tělesná teplota pod 35 stupňů celsia určuje podchlazení. Existují-li studie, odhalující chladnější pokožku u žen, neznamená to, že ženy jsou náchylnější k podchlazení. Studená kůže pomáhá zastavit ztrátu tepla snížením tepelného rozdílu mezi kůží a okolím. Je to jedna z několika výhod, kterou mají ženy v případě zimy.
  

14. Výskyt podchlazení
Jak časté je podchlazení při potápění v chladné vodě. Běžné riziko? Příčina většiny nehod při potápění  ve studené vodě? Hypotermie - podchlazení - není u potápěčů vůbec běžná záležitost. Prochladnutí je velmi běžné. Vychladnutí k bodu, kdy hazardujete se svým zdravím, může nastat dlouho před podchlazením.
  

15. Zahřátí se
Pomůže vám zůstat teplými, když si nalijete teplou vodu pod neopren? Ano. Získané dodatečné teplo je důležité pro znovuzahřátí. Ohřejete se a vytvoříte tepelnou rezervu, což je důležitá součást potápění ve studené vodě. Není to ten případ, kdy si nevezmete na sebe kabát v kině, i když je vám zima, protože venku by vám byla ještě větší zima. Získané teplo je přínosné a můžete pak ztratit více tepla pod vodou. I když vám bude tak teplo, že se trochu zapotíte, neztratíte tolik tepla, než kolik jste získali. Tak jako tak se zahřejete.
  

16. Tuk jako izolace
Pomáhá tuk proti zimě? Ano - pokud nejste obézní. Tuk je jednou z hlavních ochran proti zimě. Jakékoli množství podkožního tuku je vítanou ochranou proti zimě. Hubení lidé se často začnou klepat ve vodě, která je o jeden či dva stupně teplejší, než lidé lépe obložení tukem.
  

17. Plocha povrchu těla vs. hmotnost
Jak moc záleží na poměru plochy povrchu těla vůči hmotnosti ve studené vodě? Nejedná se o rozhodující faktor ztráty tepla lidského těla a už vůbec ne ve studené vodě. Ať má muž či žena tento poměr vyšší, nezvyšuje to náchylnost k zimě. Je zde příliš mnoho dalších proměnných ...
  

18. Ztrácím většinu tepla z hlavy?
Populární mýtus. Ztráta tepla z hlavy netvoří ani zdaleka většinu ztráty tělesného tepla. Ztráta tepla z hlavy je malá v poměru ke zbytku těla a závisí na teplotě a vykonávaném pohybu. Ztráta tepla z hlavy roste lineárně s klesající teplotou, což znamená, že s klesající teplotou se z hlavy ztrácí větší procento tepla. V 0° Celsia se v klidu a bez tělesné námahy může z hlavy ztrácet až 35 % tělesného tepla. Ale pokud vykonáváte tělesnou námahu (50% aerobní kapacity), ztráta tepla z hlavy klesá na méně než polovinu. Ačkoliv je ztráta tepla z hlavy menší než 1/3 - 1/5 z celkové tepelné ztráty, je to  poměrně dost, vzhledem k tomu, že na hlavu připadá jen 7 - 9% celkového povrchu těla. Nechcete-li ztrácet teplo z hlavy, noste kapucu ....
  

19. Ochlazuje námaha ve studené vodě?
Mezi potápěči je populární tvrzení, že námaha ve studené vodě ochlazuje. Nikoliv. Obecně je snazší ve vodě vychladnout, než se přehřát. Avšak teplo, vytvořené námahou ve studené vodě může vyrovnat či dokonce přesáhnout ztrátu tepla způsobenou studeným okolím. Je také možné se přehřát - plavci kolabující v teplých bazénech a potápěči potící se do masky vám o tom mohou vyprávět. Jedna studie Námořnictva se zabývala příliš izolovanými potápěči ve studené vodě a zjistilo se, že potřebují se trochu více zbavovat tepla, aby se zamezili přehřátí. Potápěči v Perském zálivu během operace Pouštní bouře zkoušeli za tímto účelem chladící vesty.  Je pravda, že při pohybu ztrácí člověk více tepla, než kdyby se nehýbal, ale to neznamená, že musí proto mrznout. Záleží na tom, jestli ztrácí více, než získá - všechno závisí na mnoha proměnných.
  

20. Ochlazuje dýchání hélia?
Velká diskuse se točí kolem toho, zda dýchání hélia ochlazuje tělo více, než dýchání vzduchu. Helium má větší tepelnou vodivost než vzduch. Nepopiratelně dochází k vyšší ztrátě tělesné teploty, je-li člověk obklopen héliem, než je-li obklopen vzduchem - to má na svědomí právě vyšší tepelná vodivost hélia než vzduchu. Helium se proto nepoužívá v suchých oblecích. Ztráta tepla při dýchání však závisí na tepelné kapacitě a ani trochu na tepelné vodivosti. Termální kapacita na 1 gram je vyšší u helia než u vzduchu. Ale dýcháme mnohem méně hélia ve stejném objemu, protože helium je mnohem řidší, což činí termální kapacitu u helia nižší než u stejného objemu vzduchu. Ztratíte tedy méně tepla při dýchání helia, takže by vás nemělo mrazit při jeho dýchání, jak se obecně míní. V celoobličejové masce můžete cítit chlad na obličeji, takže těžko rozlišíte, že dýcháním hélia ztrácíte méně tepla než dýcháním vzduchu.
 
Hustota plynu se zvyšuje s hloubkou ponoru a zvyšuje se tak i ztráta tepla způsobená dýcháním. Aby to ještě nebylo tak jednoduché, musíme brát  v úvahu ztrátu tepla  vlivem konvekce (přenos tepla) a vypařování. Pamatujte také, že v hloubkách, kde se užívají směsi hélia, obvykle nelze dýchat vzduch, takže je obtížné oba plyny reálně porovnat. Stručná odpověď zní asi takto: dýchání směsí hélia technickými potápěči ve velkých hloubkách nezpůsobuje vyšší ztrátu tepla než dýchání vzduchu. Hélium sice ochlazuje pokožku citelněji nežli vzduch, ale odvádí méně tepla při dýchání.

 mýty o potápěčské tělesné zdatnosti

21. Tepová frekvence pod vodou
Tepová frekvence pod vodou je nižší než normálně - to je pravda. Tepová frekvence při plavání je nižší než při srovnatelné námaze na hladině - to je rovněž pravda. Je tedy pohyb ve vodě méně vyčerpávající? Tepová frekvence naštěstí není jediným  indikátorem intenzity fyzické zátěže. Během potápění se z několika důvodů zvyšuje množství krve, jenž se navrací do srdce. Zvýšené množství krve produkuje reflexivní snížení tepové frekvence. Takže podle míry množství krve odcházející ze srdce a také podle dalších indikátorů tělesné aktivity se potápění v náročnosti vyrovná podobnému pohybu na souši. Sportovní výkon pod vodou se tedy může vyrovnat sportovnímu výkonu nad hladinou, ale bez zvýšení tepu. Záleží jen na tom, jak moc se pohybujete.
  

22. Kosti
Má na naše kosti dobrý vliv ta skutečnost, že pod vodou neneseme váhu celého těla? Ano - při některých ortopedických potížích nebo zraněních. Ale mějte na paměti, že podélná váha těla je součást mechanické zátěže, kterou vaše kosti potřebují, aby se byly dostatečně husté. Napínání svalů proti kostem během zátěžové námahy je podstatné pro udržení pevných a hustých kostí. Cvičení je jedním z nejdůležitějších prvků prevence proti osteoporóze.
  

23. Síla
Kdo má větší sílu v rukou?  Muž s napumpovanými bicepsy nebo žena s malými bicepsy? Těžko říci. Síla se nedá určit jen z velikosti svalů. Ženy a starší muži mají zvyšují svou sílu spíše nervovou adaptací nežli zvyšováním objemů. Bicepsy staršího muže či ženy mohou být větší či menší než bicepsy stejně silného mladíka.
  

24. Tuk
Kdo má v průměru více tuku, muži či ženy? Žena vážící 55 kg s 20% tuku nese 11 kg tuku. Muž vážící 82 kg s 15% tuku nese více tuku: 12 kg. 87-kilový muž by měl 13 kg  tuku. Není dosud známo, zda je z hlediska dekomprese problematičtější absolutní objem tuku či procento tuku v těle či zda jsou problematická obě stejně - tato záležitost je dosud neobjasněna a tak se také se stává zdrojem báchorek
  

25.  Flexibilita
Zkrácené svaly? Cvičením a zdviháním činek svaly netuhnou a nestávají se neohebnými. Nedostatek pohybu je hlavní příčinou. Dalším mýtem je to, že plavání samo od sebe natahuje svaly a šlachy. K protažení zkrácených svalů a šlach je třeba vykonávat množství rozličných pohybů, jinými slovy: protahovat svaly.  
  

26. Plavání se zátěžemi
Je z hlediska kondice dobré užívat při plavání zátěže upevněné na zápěstí a kolenech? Nikoli - je to problematické a nevhodné. Taková závaží, stejně jako je tomu třeba v boxu, působí špatným směrem. Pro plavce či boxery je mnohem lepší, když působí odpor proti směru, kterým boxují či plavou. Při užívání závaží může dojít třeba i ke zranění ramene. Pro zvýšení plavecké zdatnosti je vhodné spíše užívat např. rukavice opatřené plovací blánou, potápěčský neopren, provaz či nějaké zařízení, vytvářející odpor proti dopřednému pohybu. 

mýty o potápěčské výživě

27. Sportovní nápoje a dehydratace
Další běžná zkazka mezi potápěči zní, že sportovní nápoje (např. Gatorade)  mají dehydratační účinky a nejsou pro potápěče vhodné. Není to pravda. Jsou speciálně vyrobené a mají rehydratační účinky - pokud je máte rádi, klidně si je dejte. V horku si nezapomeňte přihnout i trochou vody.
  

28. Ředění a množství
Je nutné sportovní drinky ředit? Musíme je pít z malého hrníčku po malých douškách? Dvakrát ne. Můžete si sportovní drinky klidně ředit, když vám to tak šmakuje, ale můžete je pít klidně i přímo z lahve. Pro rehydrataci platí: čím více, tím lépe.
  

29. Proteiny
Potřebují potápěči spoustu bílkovin? Potřebují tehdy, chtějí-li se rychleji dehydratovat, ztloustnout a získat osteoporózu. Většina lidí na západě, včetně vegetariánů, baští denně dvakrát až třikrát více proteinů, než kolik tělo potřebuje. Bílkoviny navíc se nepřemění samy do svalů, stejně jako bílkoviny, vyživující kůži, samy neopálí pokožku do hněda. Svaly k růstu potřebují jen trochu bílkovin. Bílkoviny zbaštěné navíc, obzvláště ty ze zvířat, vytáhnou kalcium z kostí a pak se vesele promění na tuk. Zpátky na proteiny je pak už nikdo nepřemění. Zbytek fajnové večeře je pak vyloučen v procesu, který se nemazlí s ledvinami a odnese s sebou plno vody. Jestli chcete žít zdravě, nebaštěte tolik proteinů a radši jezte zeleninu.

mýty o plynu

30. Oxid uhličitý
Smrdí vysoko stlačený kysličník uhličitý jako kyselina? Ne. Když se v nose či mimo něj sloučí kysličník uhličitý s vodou, vytvoří kyselinu:  CO2 + H2O = H2CO3. Kyselina zapáchá, oxid uhličitý ale není nijak cítit, ať je stlačený, jak chce.
  

31. Kyslík
Způsobuje dýchání čistého kyslíku euforii? Pomáhá hráčům fotbalu? Hodí vás do pohody po ponoru s nitroxem? Pomůže libidu ? Čtyřikrát ne. Kyslík neuvádí do euforie, nepomáhá atletům, ani nezlepšuje výsledky při krátké intenzivní námaze. Kyslík nedělá nic a ani nerozlišíte, jestli dýcháte vzduch nebo čistý kyslík.
  

32. Dusík
Je dusík inertní plyn? Není. Kdyby byl dusík inertní, nebyly by na světě bílkoviny ani výbušniny. Dusík je velice stabilní molekula. Vytváří sloučeniny pouze za vysokých teplot nebo tlaků. Vzhledem k tomu, že není příliš reaktivní, chová se dusíkový plyn jako inertní atmosféra. Avšak narozdíl od hélia, neonu a argonu to není opravdu inertní plyn. 

mýty o tělu

33. Krev
Má krev stejnou hustotu jako mořská voda? Ne, takovou krev nemají ani mořské ryby. Lidská krev je mnohem řidší, obsahuje minerály a další významné látky v jiných proporcích než mořská voda, a samozřejmě obsahuje spoustu dalších látek.

mýty o pohlaví

34. Náchylnost k podchlazení
Jsou ženy náchylnější k podchlazení než muži? Podle výsledků mnoha studií, jsou náchylnější muži. Jak muži, tak ženy chrání svou vnitřní tělesnou teplotu různými, ale efektivními způsoby. Máme důkazy k tvrzení, že ženy jsou obzvláště ve vodě lépe chráněné než muži. Největší komerční potápěčské sdružení na světě jsou ženské potápěčky Orientu. Ženské dálkové plavání v chladné vodě má dlouhou tradici, od kanálu la Manche až po Beringovu úžinu.
  

35. Křivky
Potápěči se někdy zvídavě dotazují, zda není větší plocha ženského těla bohatého křivky a různá zaoblení důvodem vyšší ztráty tepla. Odpověď je záporná. Podstata tkáně a její složení velmi limitují ztrátu tepla. Mužská těla jsou také plná různých křivek, od svalů po další běžné nerovnosti. Mužským genitáliím se nedaří ve vodě dobře ze stejných důvodů, jako si chladné vody neužívají uši a prsty.     
  

36. Pohlaví a vztlak
Ženská prsa neovlivňují horizontální rovnováhu pod vodou, jak by si někteří potápěči mohli myslet. Vědecké techniky analýzy center gravitace a vztlaku ukazují, že muži mají větší disposice k problémům s rovnováhou a pohybem pod vodou. Muži obvykle mají své tukové zásobárny v horní části těla, zatímco ženy mají tuk pěkně rozprostřen po celém těle.  Mužské hubenější nožky se také snadno potopí a táhnou tak jejich majitele ke dnu. Rozložení vztlaku mužského těla dává ženám plaveckou výhodu, jak ukazuje zajímavá Pendergastova studie závodních plavců. Typicky dosahují muži ve vodě méně horizontální polohy a většího odporu.

Kolik mýtů jste "znali"? Chcete-li se dozvědět více o podvodní fyziologii, můžete si přečíst knihu Diving Physiology In Plain English od Dr. Jolie Bookspanové, která byla dříve zaměstnána ve výzkumu fyziologie  u Námořnictva Spojených států.
 

Napsala Dr. Jolie Bookspan, přeložil Ing. Vojtěch Dohnal
Uveřejněno ve spolupráci s panem Ernestem S Campbellem, MD, Diving medicine online


19. 10. 2001 10:00:00
ScubaDiving.cz

  
Další články:
Chlad a potápění