Palagruža - ostrov v srdci Jadranu

Palagruža je neobyčejně zajímavým a nevšedním chorvatským ostrovem a dovolená na stejnojmenném majáku na tomto ostrově je jedinečnou zkušeností. Díky výhledu na mořskou hladinu, která jakoby byla nekonečná, díky všem tajemstvím Palagružy, zdejší pláži, která je jednou z nejhezčích pláží na Jadranu a jmenuje se "Jižní zlato ("Južno zlato"), je ostrov Palagruža vskutku mimořádným místem, na kterém lze prožít báječnou dovolenou.
 
 
 
TISÍCILETÉ OKOUZLENÍ PALAGRUŽOU
Hluboké ticho na ostrově Palagruža přerušily lidské kroky již v 6. tisíciletí před naším letopočtem. Od té doby lidé neustále navštěvují tento osamělý ostrov, který lákal magnetickou přitažlivostí své krásy a poklidu příslušníky různých civilizací a ulehčoval jim cestu z jednoho břehu Jadranu na druhý. Archeologické vykopávky, z nichž nejstarší patří do doby ranného neolitu, svědčí o důležitosti ostrova Palagruža. Zvlášť zajímavý je objev úlomku vzácné keramiky, jež se vyráběla v Aténách od konce 6. století před naším letopočtem. Na otázku, jak se tato keramika dostala na tento malý ostrov na širém moři, na ostrov bez pitné vody, našli archeologové odpověď v pověsti o Diomedovi.

DIOMEDŮV OSTROV
Nové archeologické objevy z Palagružy dokazují, že si tento ostrov získal srdce řeckého hrdiny Diomeda, nejslavnějšího řeckého válečníka po Odysseovi. Diomedes který přežil Trojské války. Po závěrečné bitvě se vydal na Jadran, kde bojoval proti Ilyrům. Předpokládá se, že byl pohřben právě na ostrově Palagruža. Podle pověsti bůh Zeus poté, co byli Diomedovi válečníci zabiti Ilyry, bůh Zeus jejich duší vyčaroval ptáky, kteří dodnes hlídají hrob trojského hrdiny.

NEJVĚTŠÍ MAJÁK NA JADRANU
Maják na ostrově Palagruža, vystavěný v roce 1875, je největší ze všech majáků na Jadranu. V budově majáku žije jeho strážce. Uvnitř majákové budovy jsou dvě apartmá. V každém apartmá mohou být ubytováni čtyři hosté. Základy budovy byly vystavěny z kamene, který se nalézá na ostrově. Protože je to velmi těžký a tvrdý kámen, zbytek budovy majáku byl vystavěn z lehčího kamene, který pochází z ostrova Brač. Světelný mechanizmus majáku, jenž funguje dodnes, vyrobil v roce 1873 Pařížan Henry Epoulite. V majákové budově si lze prohlédnout také malou archeologickou sbírku.

NEJBOHATŠÍ OBLAST NA RYBY
Moře kolem ostrova je nejrybnatější částí Jaderského moře vůbec. Až do 20. století se zde udržel zvyk pořádání skupinových celodenních veslařských závodů, jejichž výchozím místem byla malá rybářská osada Komiža na ostrovu Vis. Cílovým místem závodů byl ostrov Palagruža. Falkuše, původní rybářské lodi, které se již po staletí vyrábějí na ostrově Vis stejným způsobem jako kdysi, byly lodi, na nichž se závodilo. V době výlovu humrů a sardelí se kolem ostrova Palagruža shromáždilo až 500 lodí!

TAJEMSTVÍ PODMOŘSKÉHO SVĚTA
Moře kolem ostrova Palagruža je jako stvořené pro milovníky potápění. Žijí v něm druhy ryb, které se jen zřídkakdy vyskytují v ostatních částech Jadranu, jako například murény, které sídlí mimo jeskyně tresky, skupiny, které čítají více než 20 mladých humrů, kteří se schovali do děr ve skalách, velké bodlinaté ryby, jež leží na dně moře, celá hejna pyskounů, kteří jsou často nazýváni "jadranskými barakudami"… Mořské dno je většinou rovné a skalnaté a na některých místech je písčité. Voda je čirá, viditelnost je dobrá, zvlášť v ranních hodinách. Na ostrovním útesu Galijula, který se nalézá ve vzdálenosti tří námořních mil od ostrova Palagruža, je na mělčině, jež se nazývá Papak, ukryto cosi tajemného, co láká potápěče k průzkumu - vrak parníku. A na témže místě ve středověku ztroskotala také jiná loď, druh veslice, jež se nazývala "galej".

PŘÍRODNÍ REZERVACE
Celý ostrov je přírodní rezervací, neboť se zde vyskytují četné druhy rostlin (220) a živočichů (120), z nichž jsou mnohé endemické. Všude rostou keře kapar s překrásnými květy a u cestičky můžete narazit na oleandr a pelyněk. Na ostrově se vyskytují převážně keře pryšce (Euphorbia dendroides), které jsou nejbujnější v období od podzimu do jara. I když jsou hezké, jsou zdraví nebezpečné a proto se nedoporučuje na ně sahat.
 











8. 5. 2005 19:21:00
Adriatica.Net

Adriatica.net