Nebezpeční živočichové Rudého moře: Perutýni

Nejčastěji se v  Rudém moři vyskytuje Perutýn žoldnéř (Pterois miles), kterého nalezneme v Indickém oceánu až po Andamanské moře. V ostatních mořích se vyskytuje velmi podobný Perutýn ohnivý (Pterois volitans). Tato výrazně zbarvená ryba se nachází na korálových útesech, zejména v mělkých vodách, často se vznáší v jeskyních, uvnitř vraků nebo blízko skalních převisů.
 
Perutýn má protáhlé hřbetní ploutve (perutě) s jedovými ostny. Bodnutí způsobené touto rybou může být velmi bolestivé, ve výjimečných případech i smrtelné.
Během dne se často ukrývá pod převisy, je aktivnější za soumraku a v noci, kdy loví malé ryby a korýše. Perutýn používá své nežahavé zvětšené prsní ploutve k tomu, aby si nahnal ryby do úst. Jedové ostny umožňují rybě vypadat tak, aby varovala predátory a ti tak udržovali patřičnou vzdálenost. Pokud je ryba vyrušena, roztáhne své ploutve, po dotyku zaútočí hřbetními ostny. Každý druh má specifický vzor podobný pruhům zebry.
 
Perutýn se může pohybovat neuvěřitelnou rychlostí a způsobit bolestivé bodnutí. Většina zranění je zapříčiněna tím, že potápěč na rybu stoupne nebo do ní nedopatřením narazí. Jejich hřbetní ploutve jsou velmi jedovaté a mohou způsobit vážná zranění.
 
Osoba zraněná jedním z ostrých jedových ostnů okamžitě ucítí silnou bolest. Dojde k rychlému otékání zasažené části těla a zároveň může dojít k omezení možnosti pohybu končetinami. Bodnutí perutýna může způsobit nevolnost, potíže s dýcháním, ochromení, křeče a kolaps. Výjimečně může způsobit i smrt. Většina lidí však přežívá, přestože pociťuje velké bolesti. Jed v ostnech zůstává aktivní několik dní, dokonce s odhozenými ostny je nutno zacházet opatrně. Úplná rekonvalescence může trvat několik měsíců a pokud zůstane bodnutí neléčené, může vzniknout infekce.
 
První pomoc
Ponořte zasaženou oblast (nejčastěji ruku nebo nohu) do horké vody, to denaturalizuje bílkovinnou složku jedu, zlepší krevní tok a rozptýlí jed. Lokální anestetika mohou ve většině případů poskytnout úlevu. Měl by být proveden rentgen zranění za účelem detekce přítomnosti zlomených ostnů, tak může být učiněna prevence možných infekcí.

Perutýn žoldnéř
Perutýn žoldnéř
video
Perutýn žoldnéř
Perutýn ostnatý
 

Nejčastěji se můžete setkat s:
Pterois miles - Perutýn žoldnéř (Bennet, 1828)
Čeleď Scorpaenidae (Scorpionfishes or Rockfishes, Ropušnicovití), Podčeleď: Pteroinae (Perutýni)
Řád Scorpaeniformes (Scorpionfishes and Flatheads, Ropušnicotvární)
Podtřída Actinopterygii (Ray-finned Fishes, Paprskoploutví)
Max. velikost 35.0 cm
Životní prostředí moře, útesy; hloubka – do 60 m
Podnebí tropické
Rozšíření

Indický oceán: Rudé moře jižně k Port Alfred, Jižní Afrika a východně k Sumatře, Indonésie. Také známá i ve východním Středomoří.

Morfologie

Hřbetní ostny (celkem): 13 - 13; Hřbetní měkké perutě (celkem): 9 - 11; Anální ostny: 3; Anální měkké perutě: 6. Načervenalé až žlutohnědé nebo šedé zbarvení, s množstvím úzkých tmavých pruhů na těle a hlavě; tykadla nad očima mohou být mírně páskovaná. Dospělí mají pruh malých ostnů podél líce a malé skvrny na středových ploutvých

Biologie

Žije v pobřežních vodách v temných stanovištích. Ostny na ploutvích jsou vysoce jedovaté, mohou způsobit smrt člověka.

Nebezpečí jedovatý

23. 5. 2006 0:00:00
ScubaDiving.cz